Ahoj všem!
před pár týdny jsem se ocitla u našich sousedů v Polsku.
"... a není náhodou, že se těch pár chytrých hlav sešlo v Polské lidové republice! V socialistickém Polsku!"
"To není náhoda. To je ta slavná Polka...Marie Curie Sklodowska...SKLO..."
Pokud neznáte hlášky z Pelíšků, nemůžeme být kamarádi, je mi líto!
Konec vtípkům. Dnes se vydáme na prohlídku Varšavy, polské metropole, kde jsem strávila víkend. Mám tam na Erasmu kamarádku a využila jsem toho, že jsem měla kde složit hlavu. Ono přeci jen máme od našich hranic jiná (hezčí) města, která v Polsku stojí za návštěvu a Varšava se na mých předních příčkách "must-see" měst nenachází. Ani teď zpětně, ale pěkně popořadě.
Přiletěla jsem na letisko Chopina, odkud jsem se jednoduše vlakem dostala za cca 30 CZK do centra na Warsawa Centralna. Hned po příjezdu jsem doplnila cukr v cukrárně na hlavním nádraží, ale o jídle si povíme v separátním článku, jako obvykle:-)
Po vymotání se z hlavního nádraží mě do očí praštila asi nejvýraznější budova na horizontu Varšavy - Palác kultury a vědy. Budova, kterou by člověk čekal spíš třeba v Bostonu nebo Chicagu, stojí uprostřed Varšavy a postavená byla za dob tvrdého komunismu. O to víc překvapující je, že jde o budovu moc hezkou. Ono co si budem povídat, architektura z dob komunismu nemá zrovna dobrou pověst:-) Budovu údajně Poláci nemají rádi kvůli historickému kontextu (dar od Ruska), nicméně dle mého názoru je to jedna z mála hezkých věcí, kterou má Varšava nabídnout.
V samotném paláci je schované turistické centrum, kde jsem si vyzvedla mapu a vydala se objevovat taje velkoměsta.
První "památka", kterou jsem chtěla vidět, byla možná krapet netradiční - zbytky zdi židovského ghetta. Jak víte, jsem vášnivý čtenář příběhů z Druhé světové války a Pianista je jeden z mých nejoblíbenějších filmů.
Zeď byla postavena ve 40. letech minulého století a varšavští židé povinně sestěhováni za zdi ghetta. Varšavské ghetto bylo to největší ve Třetí říši a zároveň bohužel nejsmrtelnější. Život zde a příběh povstání by byly na samostatný článek, ale chcete-li tip na knihu, mrkněte na tuto:-)
Samotná zeď se celkem špatně hledá. Vzpomínková plaketa je totiž na jednom z domů, se slovy "zeď ghetta je ve dvoře tohoto domu", ale jak se do toho dvora dostanete už tam nikde není. Člověk musí obejít celý blok a kdyby mě tam nenavedla kolemjdoucí paní, asi bych na to nikdy nepřišla.
Zbytky zdi jsou pak ve dvoře klasických činžáků, takže pár metrů od pamětních věnců visí prádlo. Pořádně jsem nevěděla, co si o tom myslet, nějak jsem čekala větší okázalost. Rozhodně je to ale něco, co stojí za návštěvu.
Kousek od "Muru" se nachází i ulice Chlodna, přes kterou vedl dřevěný most spojující malé a velké ghetto. Slavnou fotku zobrazující tuto situaci jste již určitě někdy viděli.
 |
| zelené sloupy po stranách symbolizují, kde byl most |
Pěšky jsem šla přes pl. Bankowy na ulici Senatorska, kde je kostel Antoniego Padewskiego. Co je na něm zajímavého jsou galerie s epitafy na stěnách. Vždycky mě baví přemýšlet, co to asi bylo za lidi a jaký byl jejich životní příběh. V zahraničí hledám jména česká, zde to samozřejmě tak jednoduché nebylo, vzhledem k podobnosti českých a polských jmen.
Po ulici Senatorska jsem došla až k Opeře. Jako většina budov, i tato byla zničena bombardováním a znovu postavena po válce a otevřena v roce 1965 - takže ač to vypadá děsně staře, vůbec tomu tak není:-)
Kousek od Opery se nachází i zajímavá socha Nike, která má připomínat oběti druhé světové války. Socha ženy s mečem se původně nacházela právě na náměstí před Operou ale v 90. letech byla přesunuta na tuto lokaci. Vzhledem k tomu, že jen ten meč údajně váží tunu, můžem jen doufat, že to nikdy na nikoho nespadne :D
Kousek za Nike se vchází do Starého města, které vlastně až tak moc staré není. Nejstarší část města byla zničena bombardováním během války a musela být znovu postavena po jejím skončení Zajímavostí je, že nové budovy byly postaveny z použitelných cihel a dalšího stavebního materiálu, které zůstaly po bombardování v ulicích města. Pro mé neznalé turistické oko jde o dobře odvedenou práci, protože nevědět, že jde jen o pár desítek let staré budovy, vůbec to nepoznám:-)
Staré město určitě stojí za to projít křížem krážem. Dejte si zmrzku, vyhřívejte se na městských hradbách, pozorujte okolí - třeba narazíte na medvídka pandu jako já:-)
A když ne na pandu, tak určitě na několik referencí o Marii Curie Sklodowske. Pokud nejste nadšení ze svých studijních výsledků, tato paní Vám na sebevědomí moc nepřidá. Je prvním člověkem, který získal dvě Nobelovky a jako žena je zatím jediná. Další prvenství si připsala jako první profesorka na univerzitě v Paříži, kde je zároveň i pohřbena - v Panteonu.
Když jsem prošla celé Staré město až na jeho konec, sešla jsem "dolů" směrem k Wybrzeze Gdanskie k jednomu z nejnovějších varšavských monumentů - Multimedialny Park Fontann. Fontána je ve městě teprve od roku 2011, ale evidentně se těší velké přízni. Spousta rodin s dětmi, mladých i starých se vyhřívalo na sluníčku a ani já neodolala a na chvilku se slunila s knížkou čtečkou v ruce. Název fontány je odvozen od skutečnosti, že na "zeď" vody, která je tryskami fontány utvořena, se dají promítat různá videa doprovázená audiem,. Bohužel jsem neměla šanci to vidět na živo, ale věřím, že to musí bý super zážitek!
Prošla jsem se podél nábřeží a odolala touze jít se ztratit do zeleného bludiště v zahradách okolo. U mostu Slasko-dabrowski jsem si to vyšlápla po schodech nahoru a ocitla se zpět na Rynku u královského paláce.
Vydala jsem se směrem do centra dění po Krakowskie Przedmescie a odbočila směrem k parku Ogrod Saski, kde se nachází hrobka neznámého vojáka. Hrobka, a oheň zde planoucí je hlídána stráží nepřetržitě 365 dní v roce už od roku 1925. Jediné období, kdy byla stráž přerušena bylo během 2. světové války. Stráže se mění každou hodinu, takže máte docela dobrou šanci, že na výměnu zrovna natrefíte:-)
Park za oblouky s hrobkou také stojí za návštěvu, obzvlášť budete-li mít pěkné počasí. Jde o nejstarší veřejný park ve městě. Ogrod Saski byl park přilehlý k Saskému paláci, který ale bohužel, jak už v článku píšu už poněkolikáté, byl zničen během IIWW a plány na jeho rekonstrukci momentálně nejsou žádné.
Po cestě zpět na Krakowskie Przedmiescie jsem narazila na zajímavý street art, uznejte sami:-)
Na hlavní promenádě už jsem obdivovala opět ty tradičnější památky, jako například známou sochu před kostelem Svatého kříže a dále směrem na Novy Swiat i sochu Mikoláše Koperníka před centrem vědy nesoucím jeho jméno.
A nyní je na čase velké přiznání. Poslední hodinu dne jsem netrávila studováním reálií a překvapivě ani jezením dortíků, ale v obchoďáku Zloté terasy:D Já vím, hanba mi!
Každopádně Polsko je na nakupování super. Jsou mnohem větší trh než my a tak si užívají obchodů, které my u nás nemáme. Victoria's Secret, Bath and Body Works, River Island a další jsou standardem!
 |
| Zloté Terasy, ráj konzumu! |
Druhý den bylo na hlavním programu asi nejznámější muzeum - Varšavského povstání. Bylo otevřeno poměrně nedávno, v roce 2004, po dlouholetých přípravách. Tip pro Vás - v neděli je vstup zdarma, ale počítejte s tím, že tam jsou fronty a je tam skutečně narváno, takže zvažte, jestli není lepší těch 18 zlotých (cca 120 Kč) zaplatit a jít si muzeum užít v jiný, ne tolik rušný den.
V muzeu se dá s klidem strávit několik hodin. Je velmi podrobné, ale zas je udělané tak, že i ten kdo nefandí čtení dlouhých textů si z něj něco odnese. Najdete zde krátké filmy a dokumenty, texty, fotky, předměty z období války, ale i plakety letadel nebo vozidel.
U muzea je přilehlá zahrada, která taky stojí za návštěvu. Za prvé tam už skoro nikdo nechodí, za druhé jsou tam skutečně zajímavé dobové fotky, hozené do barev.
Muzeum je celkem z ruky, ale i tak se dalo dojít pěšky po ulici Prosta a Swietokrzyska zpět do centra na promenádu Nowy Swiat. Po cestě jsem narazila na několik venkovních bohoslužeb, což mi taky přišlo dost zajímavé. Poláci jsou, jak známo, velmi pobožný národ a hřímajícímu knězi naprosto vážně přihlížely celkem početné davy.
Na ulici Novy Swiat je i vstup do areálu univerzity, nicméně až tak moc k vidění tam toho není. Za to hrací Chopinovy lavičky jsou velká legrace. Po Varšavě je jich celkem 15 a po zmáčknutí čudlíku Vám bude vyhrávat po dobu 30 vteřin některé z jeho děl.
 |
| venkovní mše |
 |
| univerzita |
Poslední den jsem měla volno jen pár hodin a vydala jsem se tak navštívit jeden z nejznámějších monumentů - Pomník Varšavského povstání. Rozhodně se tam vydejte, protože síla se tomu odepřít nedá. Sochy jsou opravdu působivé, moc se mi to líbilo.
Pak už bylo na čase zamířit na kafe a burger, o čemž si povíme příště!
Obecně musím říct, že mě Varšava až tak moc neuchvátila. Nemám jí to vůbec za zlé. Vybombardovaná po válce musela být postavena znovu z ruin (doslova) a to v období, které krásným stavbám moc nepřálo. Rozhodně jsou v Polsku města hezčí a Varšavu bych jako dovolenkovou destinaci asi nedoporučila. Pokud ale bude mít cestu kolem nebo budete mít nějaký důvod k návštěvě, máte se na co těšit a rozhodně nebudete trpět nedostatkem míst k vidění. Velký bonus jsou celkem příjemné ceny. Přeci jen pro nás Čechy je po Evropě jen málo míst, která jsou levnější. Podobný jazyk a levná a pohodlná městská doprava jsou další bonusy, které potěší.
Doufám, že máte ze všech těch památek hlad, protože příště bude jídloooooo! A že je se na co těšit!
Mějte se krásně!
K.
---------------------------------------------------------------------------------
Prakticky v bodech
- Je-li vaším výchozím bodem hlavní nádraží Centralna, nebližší infocentrum je v Paláci Kulturi a Nauki ze strany link
- MHD je pohodlné a levné, za lístek zaplatíte jen 3,40 zl na 20 min a 4,40 zl na 40 minut. Na letišti to šlo koupit v automatu i kartou.
- Spousta muzeí má v neděli vstupné zdarma, včetně Varšavského povstání. Vykoupeno je to velkými frontami, ale přežít se to dá
- Kartou se dalo platit prakticky všude, s výjimkou kupování lístku v automatech na zastávkách mimo centrum města by člověk cash vůbec nepotřeboval
- Angličtině tu moc neholdují a přišlo mi, že snažší domluva byla kolikrát česky a rukama-nohama a to i s mladými lidmi, u kterých by člověk nějakou tu základní znalost očekával
-Random fact: Polky chodí moc pěkně oblíkané (žádná ironie) takže se nechte inspirovat!!:-)
