Ahoj všem!
s pěkným počasím jsem čím dál tím víc postiženější touhou někam vyrazit. Už si ani nepamatuji, kdy jsem strávila celý víkend doma a následujících pár týdnů nebude vypadat jinak....hurá! Ano, nejde o stížnost, ale o vítaný stav! Výlety, to je moje.
Před dvěma týdny jsem chtěla zůstat doma. Fakt jo. Psát diplomku, prát, uklízet...ale pak jsem jen tak ze zvědavosti klikla na blablacar.com a podívala se na nabídky. LUXEMBOURG. A tam jsem ještě nebyla...což znamená jediné - žádám o rezervaci místa a jedu.
Ráno mi zrušili vlak (klasika, to už nikoho nemůže překvapit) a další jel až za hodinu. A protože vlaky v 5 ráno v Holandsku moc nefrčej, paní Olga pro mě přijela z Eindhovenu (kde byl sraz) až do Tilburgu a ve složení Já + Běloruska + Ital + Makedonka jsme se vydali na bezproblémovou cestu.
Od vlakového nádraží, kde nás Olga vyhodila, jsem se vydala pěšky přes Viaduct do centra města, kde jsem měla v google maps uložené infocentrum. Podél Cite Judicaire - právní městečko plné soudů a dalších kanceláří - jsem došla až na Place de Guillaume II, kde se konal bleší trh. Miluju venkovní bleší trhy! Většinou nic nekupuju, ale baví mě pozorovat ten šrumec, smlouvání mezi kupujícími a prodávajícími a celkově si užívám přátelskou atmosféru, který zde většinou panuje.
 |
| Výhled z Cité Judicaire |
V Infocentru jsem si vyzvedla mapu a šla si sednout na dortík a kafe do cukrárny Cathy Goedert - nachází se hned za infocentrem, když projdete na Rue Chimay. Rozhodně tento podnik nepřehlídnete, protože už z výlohy na Vás křičí nádherné dortíky a nejeden turista utře slinu!
U kafe jsem si naplánovala a zakreslila v mapě co chci vidět, kde mám hostel a jak se tam dostanu a s cukrem v krvi jsem se vydala dál, za roh, na centrální náměstí Place d´Armes (které jsem za ty dva dny navštívila asi 100X), kde Lucemburčané vítali po WWII Americké vojáky.
Pak jsem se chvilku motala po městě na hlavních nákupních třídách - Rue Phillipe II a Avenue de la Porte-Neuve, ale kvůli Velikonocům bylo beztak všude zavřeno. Stočila jsem se zpět směrem ke katedrále Notre Dame a došla až k okraji Petrusse - promenáda pod starými městskými hradbami. Kochala jsem se výhledem z vrchu, protože za pár hodin mě čekalo údolí zespodu:-)
Katedrála Notre Dame mě až tak moc neohromila, přeci jen podobných je po Evropě spousty. Navíc zrovna probíhala bohoslužba a tak jsem tam nechtěla moc okounět. Což mi připomíná, že mě celkem překvapilo, kolik turistů si bohoslužbu a modlící se přítomné fotilo. Měla jsem za to, že to je celkem běžně respektovaná věc, že při modlitbě se nikdo nefotí?
Je na čase vydat se DOLŮ. Člověk si v Holandsku zvykne na geografii "placka, kam se podíváš" a tak jsem se nejednou zadýchala:D Tentokrát při sestupu do Paserelle / Petrusse.
Vzhledem k nádhernému počasí to byla skutečně procházka na jedničku! Po jedné straně břehu jsem to vzala až na konec Grundu a po druhé straně břehu (blíže k Bock) jsem to vzala zpět směrem k centru. Vyšlápla jsem si to nahoru podél městským hradem až k Bocku, což je prosím pěkně skalní ostroH. Kdo by to byl tušil. Protože kdo by tušil, co to vůbec je skalní ostroh, že jo:D Všechno kvetlo, sluníčko svítilo, ptáci zpívali, ideálka.
 |
| Sestup ke Grundu |
 |
| Passerelle |
 |
| Grund |
 |
| Výhled z Petrusse |
 |
| Bock |
Po té, co jsem to vyšlápla nahoru na opevnění, jsem pro změnu zase musela na druhé straně dolů do údolí, kde je hostel.
Bydlela jsem v http://youthhostels.lu/en - klasický hostel, se snídaní, společná koupelna, za 25 EUR na noc, což se mi zdálo fér. Mimochodem malý tip, původně jsem koukala na booking.com a tam se tento hostel ukazoval jako vyprodaný, což ale není pravda. Takže se případně nenechte odradit bookujte přímo na stránkách hostelu.
Následně jsem si to vyšlápla opět nahoru na hradby, kde se nachází vstup do kasematů. Lucemburku se někdy přezdívá Gibraltar severu, právě pro tuto unikátní stavbu, kde najdete na 17km tunelů, které byly dřív schopny pojmout tisíce vojáků, koní a zázemí jako kuchyně, dílny apod.
Musím říct, že ač nejsem klaustrofobik, tak sestup po točitých ani ne metr širokých kamenných schodech někam do podzemí, neřadím mezi nejpříjemnější životní zážitky :D Navíc je celkem jednoduché se tam ztratit (i s mapou), protože každá druhá ulička je slepá. Nicméně si myslím, že si to užijí hlavně děti, protože pro ně je to tam fakt dobrodrůžo!!
 |
| Kasematy |
 |
| Výhled z Kasemat |
Den jsem zakončila ještě jednou procházkou do centra a to do Chocolate house a Laduréé. Ladruéé je klasika, nikdy nezklame. Jejich makrónky jsou suverénně nej, které jsem kdy ochutnala. Vyzkoušela jsem konečně i jejich zmrzku, která byla neméně výborná!
V Chocolate house jsem si dala tradiční horkou čokoládu, který se připravuje rozpuštěním kostky čokolády v kelímku horkého mléka. Abych řekla pravdu, tak mně tohle moc nejede, protože to chutná spíš jak lehce ochucené mléko. Dělají to podobně i třeba v Brugách nebo v Antwepách.....zlatá hustá italská sjezdovková čokoška:-)
V hostelu jsem šla spát sice brzo, ale každou chvilku mě budily dveře. Všichni s nima děsně třískali a ač jsem tvrdý spáč, vzbudilo to i mě. I tak jsem se vyspala do růžova, ráno si dala snídani, odhlásila se z pokoje a vydala se hledat stojan s koly, protože mě čekal cyklovýlet kousek za město (více info ke kolům pod článkem).
 |
| Moje kára:D |
 |
| Výšlap |
Nahrála jsem si do telefonu mapu, protože má městská mapa v papíru neměla tak široký záběr a vydala jsem se za Lucemburk do (vesnice?) Hamm, kde se nachází Americký Memorial padlým vojákům v WWII.
Jak jsem si myslela, že mám z Holandska na kole najezděno, tak jsem v půlce kopce málem vypustila duši:D Ta kola jsou děsně těžká. Tím myslím tak, že je pomalu člověk ani neuzvedne - pravděpodobně bezpečnostní opatření? Těžko říct. Takže vést těžké kolo a můj těžký zadek do kopce nebyla žádná lahůdka.
 |
| Všimněte si, že ne všichni mají kříž... |
Memoriál je nádherné místo s mrazivou atmosférou. Bílé kříže, kam se podíváš a já jsem na tohle děsněj cíťa. Mezi kříži jsem našla i několik evidentně českých jmen.
Kousek od amerického memoriálu se nachází i německý hřbitov, na kole to netrvalo ani 10 minut.
Tento už není tak naleštěný, ale o to je smutnější. Opět několik stovek křížů, přičemž na každém z nich byly i 4 jména! Německé kříže, na rozdíl od amerických, na sobě měly nejen jména, ale i data narození a úmrtí. Většině těch kluků nebylo ani 20! Mám bráchu ve stejném věku a o to více mi běhal mráz po zádech....
Naměkko jsem se vrátila zpět do Lucemburku. Prosně jsem se snažila najít cestu na Kirchberg tak, abych nemusela sjíždět do údolí a zase to vyšlápnout nahoru na druhý kopec, ale bohužel mi nebylo přáno:D Po úmorném šlapání na asi 100tunovém kole jsem se zpocená až na zadku konečně dostala na Kirchberg - moderní Lucemburskou čtvrť, kde sídlí spousta institucí Evropské Unie.
Nejdřív jsem se ale šla podívat na muzeum MUDAM - muzeum moderního umění přilepené ke staré pevnosti. Na moderní umění moc nejsem a navíc jsem neměla moc času, takže jsem dovnitř nešla, ale okolí se mi líbilo moc.
Pak jsem se šla podívat na ty slavné unijní instituce. Úplně nevím, co jsem od toho čekala, protože jsou to prostě....kanceláře:D Navíc jak byl svátek, nebyla tam ani noha. Nuda, šeď:-)
 |
| Takové to moderní uměníčko... |
 |
| zahrada MUDAM |
 |
| Kirchberg |
Už se blížilo pozdní odpoledne a já tak naposled nasedla na kolo a vydala se zpět do centra. Bez problémů jsem kolo vrátila do příslušného stojanu a šla se na chvíli vyhřát do městského parku (a číst Plavce, protože mi to nedalo:D). Sluníčko zalezlo, mě byla zima a tak jsem se přesídlila ještě jednou ke Cathy Goedert opět číst Plavce. Dala jsem si něco, co se jmenuje Marocké kafe a dle popisu to znělo jako latté s čokoládou. Ukázalo se, že s mou brilantní francouzštinou jsem to nepochopila a jednalo se o nějaké malinkaté čokoládové cosi ve velikosti většího panáka:D
Tak jsem si šla spravit chuť ještě do Golden Bean, kde nabízeli super Velikonoční kávu, která chutnala po čokoládových vajíčkách a marcipánu.
Najednou se můj časový odhad ukázal jako přehnaně střízlivý a pořád jsem měla snad 3 hodiny času. Došla jsem si tedy na večeři do Nirvana Cafe, což je indická restaurace na hlavní ulici mezi nádražím a městem (hned před mostem). Vešla jsem se dokonce pod psychologickou hranici 10 EUR za rýži a lilkové cosi :-) plus 2x samosa.
Musím říct, že se mi moc líbil přístup pana majitele, který kolem mě prošel, kouká mi do talíře, jde za servírkou, něco spolu řeší... a on za mnou přijde s druhým kouskem samosy s tím, že se moc omlouvá, ale že servírka to popletla a dala mi menší samosu, která je určena pro bufet a ne pro klasickou objednávku ke stolu a tak mi dává ještě jednu navíc. Dále bych také pyšný na to, že je celá restaurace vegetariánská, údajně už z podstaty indického jídla a dal mi asi 20 vizitek, ať je rozdám v Holandsku kamarádům:D
A pořád mám mraky času! Všude zavřeno, Velikonoční pondělí...a tak jdu zase zpátky po 150x do města. Byla jsem už celkem jak uchozená, tak unavená z kola a vzala jsem zavděk restaurací na rohu náměstí Place d´Armes. Normálně do těchto restaurací na hlavních třídách nechodím. Málokdy jsou dobré a vždycky jsou předražené...ale když je všude zavřeno a máte křeč v lýtku, není zbytí. Dala jsem si výborné Tiramisu, i když 8 eur za něj se mi už tolik nelíbilo:-/ S Tiramisu a (opět) Plavcem jsem se konečně dočkala osmé večerní a autem se vydala zpět s naší původní skupinkou do Eindhovenu!!
 |
| Kámoš, nejradši bych si ho vzala s sebou! |
Půjčujete si na výletech kolo nebo se to snažíte oběhat pěšky nebo MHD?
Mějte se krásně!
K.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Prakticky v bodech:
Cesta:
Podobné našemu jízdomatu, mám s tím jen dobré zkušenosti. Vzhledem k astronomickým cenám za vlaky v Beneluxu je tohle většinou mnohem příznivější.
Ubytování:
Hostel za 25 EUR na noc, byla jsem v pokoji pro 6. Koupelny i záchody společné (kluci/holky zvlášť) na patro, čisté, bez problému. Cena je včetně snídaně - trošku chudší bufet. Primárně pečivo a šunka, sýr, nutela, marmeláda. Mínus je absence wifi na pokojích, funguje jen v tzv. "common areas".
Kolo:
Po Lucemburku najdete snad na 70 stojanů s koly VEL-OH! Jsou to klasická městská kola, která si za deposit můžete půjčit i na celý den.
- půjčení kola 1 EURO
- deposit je 150 EUR - tato suma se Vám zablokuje na kreditce a po vrácení kola se Vám odblokuje
- co hodina to 1 EURO, maximálně však 5 EUR, takže po 5 hodinách vlastně jezdíte zadarmo.
Infocentrum: LINK
Je hned na Place de Guillaume II, mapa je zdarma.
Aplikace:
Luxembourg od Triposo - má ke každé památce pár odstavců infa a funguje i offline. Navíc si můžete bezplatně vytvořit vlastní interiář.
